What the life gave and took / Co život dal a vzal

Well, maybe it is too early to ask such question.

I'm only 64, survived cancer, followed by several years of "solitude in the middle of a crowd" so it may be some wonder that I still live.

No, možná je příliš brzy na to si klást takovou otázku.
Je mi jen 64 let, přežila jsem rakovinu, následovalo několik let „osamělosti uprostřed davu“, takže je možná zázrak, že ještě žiji.

I've lived through the communism till my 34, I was happy that the iron curtain fell and we were able to get a job abroad. Thus we took also the kids out for new adventures. Then they got on with their lives and I returned to my home country - Czech republic. Just in time to be with my dying mum, unable to help her much. She wanted to die, the wish I was unable to satisfy.

Žila jsem v komunismu do svých 34 let, byla jsem šťastná, že železná opona padla a my jsme mohli získat práci v zahraničí. I děti jsme vyvezli za novými dobrodružstvími. Ty pak pokračovaly ve svých životech a já se vrátila do své domoviny. Právě včas, abych byla se svou umírající maminkou, ale nedokázala jsem jí moc pomoci. Chtěla zemřít, přání, které jsem nemohla uspokojit.

Few years later I got my life back on the track, sorting stuff I could not sort out earlier as it was in different location. I use work as my therapy, still cautious to use the term "arbeit macht frei", the slogan known for appearing on the entrance of Auschwitz and other Nazi concentration camps. I live now in a village, that was during the communist era of Czech republic part of a buffer zone near Austrian border.

O několik let později jsem dostala svůj život zpátky na koleje, vyřešila to, co nešlo řešit dříve, protože jsem byla jinde. Mou terapií je práce, ale raději nepoužívám termín „arbeit macht frei“, slogan známý tím, že byl na bráně do Osvětimi a dalších nacistických koncentračních táborů. Bydlím nyní ve vesnici, která byla během komunistické éry Československa součástí hraničního pásma u rakouských hranic.

So now, here I am, building an international library / meeting place in Skalka by Nová Bystřice ... from a former cow-house with a big help from workawayers. From here I also sometimes support the actions of Czech civic society Million moments for democracy, considering democracy as the best system of government (although not all of our government's views I share).

Teď tedy buduji mezinárodní knihovnu / místo setkávání ve Skalce u Nové Bystřice ... z bývalého kravína s velkou pomocí od dobrovolníků přes workaway. Někdy zde také vyjadřuji podporu činnost české občanské společnosti Milion chvilek pro demokracii, protože demokracii považuji za ten nejlepší vládní systém (i když ne všechny názory našich vládních představitelů sdílím).

Derren Brown - mentalism / čtení myšlenek

Derren Brown is an English mentalist, illusionist, and author.

Fascinating man. Since 2000 he produced several shows for the stage and television. In his performances, he often says that his effects are achieved through "magic, suggestion, psychology, misdirection, and showmanship".

The video is definitely worth watching.

Derren Brown je anglický mentalista, iluzionista a autor.

Fascinující muž. Od roku 2000 vytvořil několik představení pro jeviště i televizi. Ve svých představeních často říká, že jeho účinků je dosaženo „magií, náznakem, psychologií, nesprávnou orientací a herectvím“.

Video rozhodně stojí za shlédnutí.

Workawayers, thanks / Díky, přátelé z Workaway

Thanks to everyone I got to know through Workaway.
All of them helped me tremendously, both by doing some stuff - sometimes even without visible results of their effort, especially at the beginning - and by discussing my vision with me.

Díky všem, které jsem poznala prostřednictvím Workaway.
Všichni mi ohromně pomohli, a to jak tím, že vykonali hodně práce - někdy i bez okamžitých viditelných výsledků jejich úsilí, zejména zpočátku - a také tím, že se mnou diskutovali o mé vizi.

The more I think about it the more I think the main purpose of my efforts should be the communication. Communication in general, between people, that - although speaking same language - still sometimes misunderstand each other, but also in some specific cases like

• between foreigners, where the misunderstandings stem from the level of language one is trying to learn.
• between kids and adults, where the source of misunderstanding is adults forgetting they've been through the same stages as the kids once
• between "normal" people and those with some disabilities (even sign language differ in different languages)
• ...

shortly, as a saying goes "full doesn't believe to the hungry one", discussion is needed to avoid misunderstandings and keep reasonable level of trust.

Čím víc o tom přemýšlím, tím víc jsem přesvědčená, že by hlavním cílem mého snažení měla být komunikace. Komunikace obecně mezi lidmi, kteří si stále občas nerozumí, i když mluví stejným jazykem, ale také v některých konkrétních případech, jako např.

• mezi cizinci, kde nedorozumění pramení z úrovně jazyka, který se člověk snaží naučit.
• mezi dětmi a dospělými, kde zdrojem nedorozumění jsou dospělí, kteří zapomínají, že prošli stejnými stádii jako děti
• mezi „normálními“ lidmi a těmi, kteří mají nějaké postižení (dokonce i povzdechový jazyk se liší v různých jazycích)
• ...

zkrátka, jak se říká: „sytý hladovému nevěří“ a je zapotřebí diskuse, aby se předešlo nedorozuměním a udržela se přiměřená úroveň důvěry. 

In the end the excerpt from Large pre-scene from the play Ballad of rugs, authors Jiří Voskovec + Jan Werich:

"The world was far larger than it is today, now is smaller.
... not that it would collide ... the communications ... aeroplanes ...
Back when the king sent a messenger to the other king to tell him he was an ox - well, it took ages. But today you have it e ... e ... e ... e ... e ... well they know it before they say it."

 ... just imagine, the play was written in the pre-internet era

Závěrem úryvek z Velké předscény ze hry V+W Balada z hadrů :

"Svět byl daleko větší než je dnes, teď je menší.

... ne že by se srážel ... přece ty komunikace ... eroplány ...

Tenkrát, když král poslal druhýmu králi posla aby mu vyřídil, že je vůl - no to trvalo. Ale dneska to máte e ... e ... e ... e ... e ... no to ví dřív než to řeknou." 

... jen si představte, ta hra je z doby před internetem 

Dying is not as bad as you think / Umírání není tak špatné, jak si myslíte

Time to move on / Čas se posunout

It's time to move on ...

Je čas se posunout ...

What from / where to?
... well in the life, as every year we turn a year older and can reflect on what the past year brought (and took). Usually we do it towards the end of the year, but why stick to the old rules?

Od čeho / kam?
... inu, v životě, protože každý rok jsme o rok starší a můžeme zauvažovat o tom, co uplynulý rok přinesl (a odnesl). Obvykle to děláváme koncem roku, ale proč se držet starých pravidel?


For me the year was the prove, that whatever happens to me "it's my life, it's now or never, I ain't gonna live forever, I just want to live while I'm alive" (Bon Jovi - It's my life).

Pro mě byl tento rok důkazem, že ať se mi stane cokoli, „je to můj život, je to teď nebo nikdy, nebudu žít navždy, jen chci žít, dokud jsem naživu“  (Bon Jovi - It's my life).



So let's go, forward to the future.

Pojďme tedy do budoucnosti.

Climate Science: What You Need To Know / Věda o klimatu: Co potřebujete vědět

It's Okay To Be Smart  / Je v pořádku být chytrý
 

Clima - do we need the kids to tell us the Earth in in danger? / Klima - potřebujeme, aby nám stav Země připomínaly děti?

Another post on global warming, the theme that should be on the top of the news everywhere for decades. But we - the inhabitants of the Earth - are in denial, live in a part of the world, where changes are not visible or do not understand (never mind we don't know the language or the science behind).

Další příspěvek na téma globálního oteplování - téma, které by mělo být po desetiletí mezi nejdůležitějšími zprávami. Ale my - obyvatelé Země - existenci změn popíráme, žijeme v části světa, kde změny nejsou viditelné nebo nerozumíme (je jedno, jestli jazyku nebo vědeckému vysvětlení).

When I was Greta's age I didn't know any English. I've lived behind the Iron Curtain and although I didn't believe local Czech newspaper (there were several of them, all reporting the same crap about bad imperialists and good communists) I didn't have a chance to "check it up". We needed to ask for foreign exchange promise and even when we got it, it was so ridiculously low, we needed to save money by staying with friends, hitchhike, sometimes working for food and lodging. Activities, the average parent was afraid of. Flying or staying in mid-range accommodation was just a dream.

Když jsem byla ve věku Grety, neuměla jsem anglicky. Bydlela jsem za železnou oponou a i když jsem nevěřila místním českým novinám (bylo jich několik, ale všechny hlásaly stejné blbosti o špatných imperialistech a dobrých komunistech), neměla jsem moc šancí si to ověřit. Museli jsme žádat o devizový příslib a i když jsme to dostali, byl tak směšně malý, že jsme museli šetřit peníze pobytem u přátel, stopováním, občas prací za jídlo a ubytování. Aktivity, kterých se průměrný rodič obával. Létání nebo ubytování v průměrném hotelu bylo jen snem.

Even then I've heard about Earth warming - but it seemed to be low, some 0,5 °C

Since the Iron Curtain fell the living standards risen in Czech republic. The number of cars multiplied at least five fold, everyone is able to spend the holiday wherever they want (if they have enough money or a sponsor), people fly to the conferences and other meetings ... and I hope some scientists are already working on the ways to improve our atmosphere and environment.

I tehdy jsem slyšela o oteplování Země - ale zdálo se, že se otepluje málo, asi o 0,5 ° C
Od doby, kdy železná opona padla, životní úroveň v České republice vzrostla. Počet vozů se znásobil nejméně pětkrát, každý může strávit dovolenou kdekoli chce (pokud mají dostatek peněz nebo sponzora), lidé létají na konference a jiná setkání ... a doufám, že někteří vědci již vymýšlejí způsoby, jak zlepšit naši atmosféru a životní prostředí.

I happened to be at the northernmost gatering of global climate strike and it was as emotional as Greta's talk on TED. The students from UNIS and Longyerbyen School and kindergartens met in the center of the town, chanting “What do we want?” “Climate Action!” “When do we want it?” “Now!” and similar chants. 

Náhodou jsem se octla na nejsevernější globální klimatické stávce, která byl stejně emotivní jako Gretina přednáška na TED. Studenti z UNISu, Longyerbyen School a mateřských škol se setkali v centru města a skandovali „Co chceme?“ „Klimatickou akci!“ „Kdy ji chceme?“ „Teď!“ A podobně.

On Svalbard you see the climatic changes happening. it is about 4 ° C warmer then 50 years ago, glaciers are melting, rising sea levels are causing floods elsewhere on the planet. 

We can't be saving only what we see, we need to trust the expert scientists, that the changes are real and act.

Na Špicberkách jsou klimatické změny viditelné. je o 4 ° C teplejší než před 50 lety, ledovce tají, stoupající hladina moří způsobuje povodně jinde na planetě.
Nemůžeme zachraňovat jen to, co vidíme, musíme věřit odborníkům a vědcům, že změny jsou skutečné a jednat.

We don't have a planet B !!!
Do we need to be reminded by our kids?

Nemáme planetu B !!!
Potřebujeme, aby nám to připomínaly naše děti?